Průhlednost vody v Brněnské nádrži se snížila, ale rozmnožily se pouze netoxické řasy

BRNO – Průhlednost Brněnské údolní nádrže se začátkem prázdnin snížila na dosavadních zhruba 1,5 metru. Důvodem je rozmnožení letních společenstev fytoplanktonu, které je normální na většině vodních děl tohoto typu. Jedná se například o skupiny rozsivek a skrytěnek, které nejsou pro koupající se rekreanty toxické a v nádržích se vyskytují zcela běžně.

– Brněnská údolní nádrž má začátkem prázdnin v souladu s přirozeným cyklem sníženou průhlednost zhruba 1,5 metru. Důvodem je přírodní oživení, kdy se po jarním silném rozvoji řas a následné přestávce rozmnožují letní společenstva fytoplanktonu. „Tato změna na počátku léta je normální na většině nádrží tohoto typu,“ uvedl ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga. Voda mívá při tomto výrazném rozvoji malých organismů sníženou estetickou kvalitu kvůli mírnému hnědozelenému zákalu.

Změna následuje po období, kdy voda v nádrži měla vysokou průhlednost a nebyly v ní téměř žádné řasy a sinice. Podle Jana Morongy se v uplynulých měsících a letech udělalo v nádrži i na jejím přítoku maximum, aby v létě nepřevážily sinice, ale naopak zůstalo lehké přirozené oživení řasami. „Jedná se například o skupinu rozsivek a skrytěnek, které nejsou toxické pro koupající se rekreanty a v nádržích se vyskytují běžně,“ doplnil. V případě nevyhovujících povětrnostních podmínek v dalších dnech a převažujícího rozvoje sinic nad rozvojem netoxických řas jsou připravena další technická opatření k zabrždění tohoto nežádoucího vývoje.

Opatření ke zvýšení kvality vody provádí Povodí Moravy, s. p. na Brněnské údolní nádrži od roku 2009. Patří mezi ně mimo jiné aplikace neškodného síranu železitého jako srážedla fosforu na přítoku do nádrže, výměna bílých ryb za dravé, vyšší dodávka kyslíku do vody nebo vápnění upuštěné nádrže. O úspěchu svědčí to, že v tomto pololetí jsou podle expertů čtyři miliony buněk sinic v jednom mililitru sedimentu, přičemž v roce 2008 jich naměřili desetkrát více. V záloze jsou ještě další opatření, například lodní sběr biomasy z hladiny, ošetření vodního sloupce, rozprášení vápenného hydrátu na obnažené břehy v zimním období, případně odstranění svrchní vrstvy odhalených sedimentů s největším podílem buněk sinic.

Opatření za téměř 144 milionů korun jsou hrazena ze Státního fondu životního prostředí. Povodí Moravy je bude provádět do konce roku 2012 a poté musí pět let udržet podobné kvalitativní hodnoty vody jako v současnosti. Pro stále čistou vodu je však nutné snížit objem dostupného fosforu v řece Svratce, který je pro sinice stále velmi dobrým zdrojem živin. Do Brněnské údolní nádrže přitéká ročně 31 tun fosforu, z čehož více jak 70 procent má původ na posledních třinácti kilometrech řeky. Největšími producenty fosforu v řece Svratce stále zůstávají města Nové Město na Moravě, Bystřice pod Pernštejnem a Velká Bíteš.

Stálým problémem zůstávají obce výše na toku bez kanalizace a čistíren odpadních vod. Při jejich budování se tak angažují příslušné kraje. Například v Jihomoravském kraji od roku 2004 poslal krajský úřad na opatření, která mají zlepšit stav vody ve Svratce, více než sto milionů korun. Dalších 839 milionů korun investovalo Ministerstvo životního prostředí (prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí) a Ministerstvo zemědělství.

publikováno 1. července 2011, 17:13aktualizováno 14. ledna 2012, 14:12 štítky: nádrže, Brno, voda, kvalita, aerační věže, čištění vodní nádrže,